Veterinární lékař vypráví (díl 4)

Vy jste ten, který nám musí vyléčit našeho psa.

Od veterinárního lékaře očekáváme okamžitou a účinnou pomoc.Obráceni do sebe nemáme představu, jak velké úsilí bude muset veterinář vynaložit, natož co to bude reprezentovat pro naši peněženku. S požadavkem na uzdravení zvířete dovedou určitě vyrukovat i lidé, kteří se k němu nechovají nejlépe. Kdy jste naposledy zažil bezmoc?    

Fenka v dece

„Bezmoc pro mě znamená situaci, když zvířeti nedokážu pomoci. Naposledy jsem to zažil v sobotu při pohledu na třináctiletou fenku, kterou podivní  majitelé přinesli do ordinace v dece. Zvíře v tak zuboženějším stavu jsem skutečně ještě neviděl. Kachexie (vyhublost způsobená nedostatkem potravy), dredy a kůže napadená larvami much byla frustrující. Majitelé tvrdili, že  fenka rok nevylezla z boudy. Dobrému zacházení se rozhodně netěšila. V první chvíli jsem měl chuť zavolat policajty. Týrání zvířete je trestné. Fence by to nepomohlo. Jediné, co jsem pro ni mohl udělat, bylo ukončit její trápení. Zůstala ve mně trpkost. Není nic smutnějšího než zjištění, že soucit s živými tvory je některým lidem cizí. Jak se asi mohou chovat sami k sobě, když je strádající, živořící pes nezajímá?“ zavěsí do prostoru aktuální otázku veterinární lékař Miloš Havelka. 

Rozmanitost práce

Rozmanitost práce veterinárního lékaře má jistě i světlejší stránky. Kdy jste se od srdce zasmál? „Když jsem ošetřoval Jorkšírka se zánětem předkožky. Pohledná, mladá dáma  s přítelem si ho pořídili místo dítěte. Je to čím dál častější jev.  Abych mohl jejich Maxíka ošetřit musel jsem ho napřed vyholit. Dáma provedený výkon okomentovala slovy: „Hele taťko,   Maxík je teď kolem pinďourka stejně nahatej jako já.“ Takovému postřehu se člověk prostě nemůže nezasmát. 

Strach ze zvířat

Nahání vám některá zvířata strach?  „Zvířat se nebojím, ale mám vůči nim oprávněný respekt. Což je u šelmiček příkladně Laffitových tygrů nebo medvídků v Žatci pochopitelné. Se škrábanci člověk musí počítat. Zraněný jsem ještě nebyl.“ Prozradíte, před kterými plemeny psů se máte na pozoru? „Před zlatým kokršpanělem a rotwailerem. Zlatý kokršpaněl bude vrtět ocáskem, tvářit se mírumilovně, a než se nadějete visí vám na ruce. Rotwailer nemá mimiku a z jeho „kamenné tváře“ nepoznáte v jaké je právě náladě.“ prozradí rodinný lékař Miloš Havelka. 

V příští kapitole „Veterinář vypráví“ se můžete těšit na překvápko. Video vás zaručeně nezklame.